I když přeci jen jsme se trošce té teorie nevyhnuli. S lektorkou Veru jsme probrali chování přirozeného světla během dne. Děti jsme seznámili s tzv. modrou i zlatou hodinkou (ačkoli ve skutečnosti hodinu netrvá 😆), vysvětlili jsme, v jakou dobu se tyto druhy světla vyskytují a jak je využít pro jemné snové snímky nebo naopak pro melancholické a temnější fotografie. Své místo má však ve fotografování i tvrdé polední světlo – zvyšuje kontrast a přidává na dramatičnosti. 

Na toto téma i děti dostaly domácí úkol – vyrazit ven a záměrně využít konkrétní denní dobu.

Následně jsme si jako rozcvičku zahráli fotografické bingo – děti měly za úkol v ateliéru najít a nafotit věci s určitou vlastností (např.: bílá barva, dřevěný materiál, předměty začínající na S).

Ale hlavním programem bylo napodobování slavných obrazů – konkrétně se jednalo o portrét Lady Agnew of Lochnaw od Johna Singera Sargenta a obraz Muž v turbanu od autora jménem Jan van Eyck. Společnými silami jsme účastníky oblékli do šatů, nasvítili a vytvořili věrnou kopii originální malby. A ta vtipná část? No schválně sami řekněte, jestli jste někdy na barevnou stužku využili odpadkové pytle nebo místo náhrdelníku zapalovač? A co takhle dětské šaty jako turban? Kreativitě se meze nekladou!

S dětmi jsme si tuto hodinu obzvláště užili a přejeme krásné jarní dny. 😊 

Děti se snažíme oslovit zajímavými fotografickými tématy a zapojit do focení herní prvky. Takovéto pojetí výuky děti zcela pohltí a motivuje. Během fotografování děti společně řeší „problémy“ a získávají nové zkušenosti. Děti v podstatě „mimochodem“ získávají nové znalosti a dovednosti. Nesedí v lavicích a nebiflují co je ISO, jak spolu souvisí čas a clona, co je zlatý střed a jiné. Na tyto aspekty fotografie poukazujeme v „terénu“. Děti se učí v praxi hrou.

Důležitým aspektem je, že tento způsob vzdělávání děti baví. Děti se do kroužku těší nejen na samotnou akci, ale i na své nové kamarády. Klademe důraz na týmovou práci a děti se tak učí zejména důležité dovednosti a to je komunikace.